O AFRICE

SVAHILSKÁ KULTURA :

Svahilskou kulturou rozumíme kulturu lidí žijících na pobřeží Keni, Tanzanie, Mosambiku, souostroví Zanzibar a soustroví Komory. Tato skupina lidí se dorozumívá svahilštinou, jazykem ze skupiny Bantu. Základy této kultury byly položeny v 10. století, kdy se začalo obchodovat mezi Peršany a východním pobřežím Afriky. Peršané založili na pobřeží Afriky svá obchodní centra a začali se mísit s domorodci ze skupiny Bantu. Období od 10. do 15. století nazýváme kulturou "Shirazi". V těchto dobách, kdy se Evropa utápěla v období temného středověku, probíhal na tomto území čilý obchod mezi Arabským poloostrovem, Afrikou a Asií. Bylo založeno několik městských států, které těžili z obchodu se slonovinou, ebenem, otroky a zlatem. Indický oceán se stal světovou křižovatkou obchodu. Během 16. století byla tato rovnováha narušena Portugalci a doba prospěchu byla utlumena. Typickým příkladem této kultury je oblečení a klasické čapky zvané kofia a dlouhé obleky zvaná kanga. Stopy  této kultury nalezneme např. na ostrově Zanzibar a v jeho hlavním městě Stone town nebo na ostrově Lamu spadající pod Keňu. Svahilci jsou velice šikovní řezbáři nábytku a dveří. Dalším prvkem jejich kultury jsou dřevěné lodě zvané "dhow". Např. ve Stone townu na Zanzibaru můžete obdivovat desítky krásných ručně vyřezávaných dveří. Tuto kulturu lze považovat za cenné dědictví dob minulých a je třeba si uvědomit, že pokud bude zničena, již nikdy ji nebudeme moci obnovit.

       

Zanzibarské dveře ve Stone townu :

                                     

 

Dalším místem, které se mi nesmazatelně vrylo do paměti při našich cestách, byla krajina vulkánů okolo jezera Natron v severní Tanzanii.  Naprosto okouzlující krajina plná extrémů, pouště a sopečného prachu, které vévodí majestátní vulkán Ol Doinyo Lengai ( překlad z masajštiny - Hora bohů). Cesta sem trvá od jezera Manyara několik hodin a je poměrně náročná. Po chvíli se v dálce začnou rýsovat sopečné vulkány a ty spolu s extrémně suchou a vyprahlou krajinou dávají této oblasti punc dobrodružnosti. Když dorazíte k samotnému vulkánu (2889 m n. m.), jste ohromeni pravidelným kuželem, jehož povrch vrásní prohlubně, které zde zbyly po tekoucích proudech lávy po poslední erupci, kdy sopka vybuchla 4. září 2007 a uvolnila do vzduchu mnoho sopečného prachu (kužel prachu byl tehdy 18 km vysoký). Samotná sopka je pro geology velice zajímavá, protože jako jedna z mála sopek na světě vylučuje uhličitan sodný  a draslík, které mají na svědomí zásaditou povahu okolí sopky a jezera Natron. Sopku lze zdolat výstupem, který lze podniknout bez jakéhokoliv vybavení, ale věřte, že to není nic jednoduchého (strmá stěna a spoustu černého prachu). Musíte si zařídit průvodce (cca 30-40 USD  na osobu) a samotný výstup trvá cca 4 hodiny nahoru a cca 3 hodiny dolů a podniká se během noci (přes den , kdy je sopečný kužel rozpálený, by jste nikam nevylezli). Odměnou vám bude bizardní vrchol, kde spatříte drobné krátery a tekoucí lávu (vypadá to jak na jiné planetě), krásný východ slunce a rozhled do okolních planin.

Dalším zajímavým prvkem této krajiny je jezero Natron. Okolí tohoto jezera a jezero samotné je extrémně zásadité, pekelně horké. V období sucha, kdy jezero vysychá, má díky uhličitanu sodnému růžovou krustu. Plocha jezera je cca 1300 km čtverečních. Vysoká koncentrace soli, uhličitanů a magnezitu způsobuje, že voda v jezeře má leptavé účinky. To nevadí vzkvétající populaci plameńáků malých, kteří se živý mikroskpopickými řasami a kde se každoročně páří.

   

Dalším místem, které stojí za zmínku z mých cest, je pohoří Usambara. Jedná se o žulový masiv na severu Tanzanie, mezi příslušníky místního kmene Sambaa známý jako Shambalai. Toto pohoří je součástí Východního oblouku (izolovaný řetěz starých masivů, který se táhne od Taita Hills na JZ Keni do Tanzanie, kde do něj patří pohoří Pare, East and West Usambara, Uluguru a Udzugwa). Celá tato geologická struktura se vyznačuje svojí vysokou biodiverzitou a klimatickou stálostí, za níž Východní oblouk vděčí Indickému oceánu, jehož monzuny určují charakter počasí ve většině oblasti. Proto je často Východní oblouk nazýván "Galapágy východní Afriky".


Samotné pohoří Usambara je děleno na West Usambara, jehož hlavím centrem je městečko Lushoto a East Usambara, kde najdeme jeden z nejpestřejších ekosystémů na naší planetě rezervaci Amani. Do Lushota se dostanete z města Mombo, které leží na silnici spojující Arushu a Dar es Salaam a jezdí odtud daladala cca každou pulhodinu do Lushota. Když se začnete zvedat daladalou do strmých srázů k Lushotu, budete krásně cítit změnu klimatu z teplého a suchého do příjemného a vlhčího pásu. Samotné Lushoto (1500 m n. m. ) je největším městem v pohoří Usambara, město s příznivým klimatem a mezi krásně zalesněnými kopci.

Ještě větší zážitek je cesta z Lushota po severozápadním okraji pohoří do vesnice Mtae. Můžete jet autobusem, nebo v rámci turistického programu pěšky (cca 3- 5 dní). Až dorazíte do Mtae dýchne na vás atmosféra kouzelného místa a milých lidí. Velice rád vzpomínám na průvodce Andrewa, který nás vždy ráno za oparu vyzvedl a provedl nás po všech vyhlídkách v okolí Mtae. Městečko leží na úplném okraji pohoří, takže vás všude čekají úžasné vyhlídky a scenérie, které doslova vyrazí dech. Ceny jídla a ubytování jsou nízké a lidé jsou milí a přívětiví. Z vyhlídek lze spatřit keňské Taita Hills a Pare Mountains a když budete mít štěstí na klimatické podmínky, lze spatřit i Kilimandžáro.

Druhá část pohoří tzv. East Usambara je oddělena od výše uvedené části údolím zvaným Lwwangera Valley. Zdejší prales Amani je druhým nejpestřejším prostředím v celé Africe. Nalezneme zde více než 2000 druhů vyšších rostlin, z nichž celá čtvrtina jsou endemity a 230 druhů stromů, z nichž 16 jsou endemity. Žije zde také více než 30 druhů hadů a chameleonů, 200 druhů motýlů a 350 druhů ptáků. Největším   problémem rezervace bylo kácení lesů kvůli čajovníkovým plantážím a těžba dřeva samotného od konce 50. let do 80. let 20. století. Samotná rezervace Amani byla založena v roce 1997 a je jednou z nejatraktivnějších v celé Tanzanii.

 

 

Velice zajímavou přírodní atrakcí východní Afriky je tzv. Velké příkopová propadlina (Great rift Valley), což je název pro tektonický zlom, který si razí cestu od údolí Bekaa v Libanonu (součástí je i Mrtvé moře) až po ústí řeky Zambezi v Mosambiku. Tvoří tak sérii geologicky velice zajímavých proláklina jezer v Keni i Tanzanii. jedná se o jeden z největších geologických ůtvarů na světě.  Tento gigantický zlom nabírá nejdramatičtější podobu právě ve východní Africe, kde je zlom místy 70 km široký a hluboký skoro kilometr. V Tanzanii se tento útvar dělí na dvě samostatné části, na západní část (jezera Tanganika a Malawi) a východní část tzv . Velká příkopová propadlina, která se táhne na západ od města Arusha. Místy je tento zlom narušen vulkanickou aktivitou, kterou reprezentují Kilimandžáro, Mount Meru, Hanang a stále aktivní vulkán Ol Doinyo Lengai. Prohlubně propadliny plní tři velká jezera Natron, Manyara a Eyasi. Perfektně vizuálně lze tento útvar spatřit u Lake Manyara, kde stěny propadliny vedle jezera vystupují do několikasetmetrové výšky.

 

                                             zlom                                                                         Lake Manyara

 

          Lake Manyara                                                                         Mount Meru            

 


 

Přihlášení zákazníka

Máte rádi

MASAJSKÉ NÁUŠNICE

Cena: 300,00 Kč

PŘÍRODNÍ OBRÁZEK Č.4

Cena: 482,79 Kč

EBENOVÁ MASKA

Cena: 1 999,00 Kč

AFRICKÁ MASKA BAULE

Cena: 0,00 Kč

MASAJSKÝ NÁRAMEK

Cena: 242,00 Kč

AFRICKÝ KÁVOVÝ STOLEČEK

Cena: 2 999,00 Kč

YAURE MASK

Cena: 2 300,00 Kč

PŘÍVĚŠEK NA KLÍČE

Cena: 250,00 Kč